|
|
Odzbrojení na počátku 21. století. Redukce strategických zbraní mezi USA a Ruskem
Šilha, Jakub ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Hofmannová, Mahulena (oponent)
SHRNUTÍ Cílem této práce bylo teoretické uchopení aktuálního vývoje na poli smluvních nástrojů upravujících problematiku odzbrojení z pozice mezinárodního práva, resp. zasazení nové (resp. renegociované) koncepce smlouvy o omezení strategických zbraní mezi Ruskou federací a Spojenými státy americkými do širšího mezinárodně-smluvního kontextu, analýza nové odzbrojovací smlouvy označované Nový START, jež nahrazuje smlouvu START I, a její srovnání se smlouvami a návrhy smluv předcházejícími. Práce přitom shrnuje dlouhodobější vývoj bilaterálních smluvních koncepcí o redukci strategických zbraní mezi Spojenými státy a Ruskem, resp. Sovětským svazem, jenž sahá až hluboko do dob studené války a zahrnuje přelomová jednání okolo smluv SALT či INF. Práce si všímá nejen samotných textů smluv a jejich návrhů, nýbrž právě také jednotlivých fází jednání. Smlouva Nový START je pak předmětem detailnější analýzy v závěrečných dvou kapitolách, jakož i východiskem základní hypotézy práce předpokládající, že tato smlouva představuje logické pokračování bilaterálního odzbrojovacího procesu v rozsahu a způsobem použitým již v předcházející smlouvě START I, jenž těží ze zkušeností s předcházející smluvní úpravou. Za použití dvou primárních hledisek, tedy úpravy limitů strategických zbraní a nastavení kontrolních opatření, byla...
|
|
|
Women Strike for Peace proti jadernému zbrojení a válce ve Vietnamu
Kunovská, Kristýna ; Pondělíček, Jiří (vedoucí práce) ; Tůma, Oldřich (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá ženským mírovým hnutím Women Strike for Peace (WSP) a protesty proti jadernému zbrojení a válce ve Vietnamu, které toto hnutí pořádalo. Zahrnuje časový úsek od roku 1961 k začátku 70. let. V práci se věnuji charakteristice WSP, taktikám, které hnutí využívalo k dosažení svých cílů, významným protestům či dalším důležitým činnostem, jež byly v souvislosti s nesouhlasným stanoviskem k jaderným zbraním a válce ve Vietnamu podnikány. Již na začátku své působnosti si ženské mírové uskupení WSP získalo podporu mnoha amerických žen a médií díky svému slušnému vystupování a důrazu na mateřství. Hnutí používalo genderové stereotypy k legitimizování své činnosti, tvrdilo například, že ženy jakožto matky mají právo rozhodovat o testování zbraní, neboť se v jeho průběhu dostává do atmosféry spousta škodlivých látek, které pak negativním způsobem ovlivňují zdraví dětí. Stejné taktiky hnutí využívalo i v rámci branné povinnosti, kdy byli synové členek odváděni do války. V druhé polovině 60. let se ovšem protesty a vystupování WSP začalo stávat radikálnějším, což mělo za následek narůstající kritiku ze strany společnosti. Původní teoretické východisko WSP také zpochybnilo to, že se převážně mladší členky začaly ztotožňovat s feminismem. Ačkoliv cílem WSP nebyla snaha o změnu...
|
|
|
Women Strike for Peace proti jadernému zbrojení a válce ve Vietnamu
Kunovská, Kristýna ; Pondělíček, Jiří (vedoucí práce) ; Tůma, Oldřich (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá ženskou mírovou skupinou Women Strike for Peace (WSP) a jejími protesty proti jadernému zbrojení a válce ve Vietnamu. Zahrnuje časový úsek od roku 1961 k začátku 70. let. WSP zastávala v rámci studenoválečného mírového hnutí důležité postavení. Již na začátku své působnosti si získala podporu mnoha amerických žen a médií díky svému slušnému vystupování a důrazu na mateřství. WSP používala genderové stereotypy k legitimizováni své činnosti, tvrdila například, že ženy jakožto matky mají právo rozhodovat o testování zbraní, neboť se v jeho průběhu dostává do atmosféry spousta škodlivých látek, které pak negativním způsobem ovlivňují zdraví dětí. Stejné taktiky využívala i v rámci branné povinnosti, kdy byli synové členek odváděni do války. V druhé polovině 60. let se ovšem protesty a vystupování WSP začalo stávat radikálnějším, což mělo za následek narůstající kritiku ze strany společnosti. V práci se věnuji charakteristice WSP, taktikám, které využívala k dosažení svých cílů, významným protestům či dalším důležitým činnostem, jež WSP v souvislosti se svým nesouhlasným stanoviskem k jaderným zbraním a válce ve Vietnamu podnikala a na základě toho sleduji rozdíl v přístupu k hnutí, zejména prostřednictvím archivních článků od různých amerických periodik nebo knih...
|
|
|
Odzbrojení na počátku 21. století. Redukce strategických zbraní mezi USA a Ruskem
Šilha, Jakub ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Hofmannová, Mahulena (oponent)
SHRNUTÍ Cílem této práce bylo teoretické uchopení aktuálního vývoje na poli smluvních nástrojů upravujících problematiku odzbrojení z pozice mezinárodního práva, resp. zasazení nové (resp. renegociované) koncepce smlouvy o omezení strategických zbraní mezi Ruskou federací a Spojenými státy americkými do širšího mezinárodně-smluvního kontextu, analýza nové odzbrojovací smlouvy označované Nový START, jež nahrazuje smlouvu START I, a její srovnání se smlouvami a návrhy smluv předcházejícími. Práce přitom shrnuje dlouhodobější vývoj bilaterálních smluvních koncepcí o redukci strategických zbraní mezi Spojenými státy a Ruskem, resp. Sovětským svazem, jenž sahá až hluboko do dob studené války a zahrnuje přelomová jednání okolo smluv SALT či INF. Práce si všímá nejen samotných textů smluv a jejich návrhů, nýbrž právě také jednotlivých fází jednání. Smlouva Nový START je pak předmětem detailnější analýzy v závěrečných dvou kapitolách, jakož i východiskem základní hypotézy práce předpokládající, že tato smlouva představuje logické pokračování bilaterálního odzbrojovacího procesu v rozsahu a způsobem použitým již v předcházející smlouvě START I, jenž těží ze zkušeností s předcházející smluvní úpravou. Za použití dvou primárních hledisek, tedy úpravy limitů strategických zbraní a nastavení kontrolních opatření, byla...
|
host ::
RSS.